Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Volnočasové aktivity v Hluboké nad Vltavou v letech 1900 až 1950
ŠÍDLOVÁ, Kristina
Práce se zabývá zkoumáním volnočasových aktivit ve městě Hluboká nad Vltavou v letech 1900 až 1950. Tvoří ji pět kapitol. V první kapitole se zaměřuji na vymezení pojmu volný čas, pojetí na volný čas a historický vývoj volného času. Druhou kapitolu věnuji dějinám města v kontextu válečných období v letech 1900 až 1950 v Hluboké nad Vltavou. Třetí kapitolu věnuji školství městu Hluboká nad Vltavou. Zde propojuji historii škol v Hluboké nad Vltavou a válečná období ve školách ve vztahu k volnočasovým aktivitám. Hlavní myšlenkou čtvrté kapitoly je popsat všechny volnočasové aktivity v Hluboké nad Vltavou a volnočasové spolkové činnosti. V páté kapitole se stručně věnuji současnosti volnočasových aktivit v Hluboké nad Vltavou. V práci je použita metodologie historické práce formou sběru dat ze všech dostupných pramenů a literatury.
Spisovatelka Vlasta Javořická a dva totalitní režimy v polovině 20. století. Obecní kronika jako ego-dokument
BARTUŠEK, Petr
Předkládaná práce se zabývá problematikou ego-dokumentů jakožto historických pramenů. Výzkum je proveden na příkladu těchto pramenů souvisejících s obcí Studenou poloviny 20. století. Hlavní pozornost je věnována obecní kronice mapující léta 1938-1949, kterou napsala místní rodačka a spisovatelka Vlasta Javořická. Důležitou částí práce je edice této kroniky doplněná o komparaci s její téměř totožnou kopií. Kronika je charakteristická celou řadou specifik. Především se spíše než o pramen institucionální pamětní jedná o plnohodnotný ego-dokument. Analýzou obecních kronik coby ego-dokumentů, jakož i výzkumem dalších dobových pramenů, se tato práce pokouší přispět nejen k teoretické problematice kritiky historických pramenů. Rovněž se snaží rozšířit stávající poznatky k výzkumu dobové společnosti a k reflexi některých období 20. století prostřednictvím jak oficiálních obecních kronikářů, tak autorů jiných pramenů mající charakter osobní povahy. Nosnou myšlenkou je pak otázka, zda lze ego-dokumenty plnohodnotně užít k faktografickému poznání či spíše k výzkumu dějin mentalit, každodennosti, kulturních a sociálních dějin, etnografie, atd.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.